Akademie Dr. Max KDYŽ CHURAVÍ DUŠE
Životní tempo zrychluje, digitální formy komunikace narůstají na významu, délka života se prodlužuje. Souběžně však přibývá civilizačních nemocí včetně duševních poruch. V rámci Dr. Max Akademie KDYŽ CHURAVÍ DUŠE jsme se zaměřili na syndrom vyhoření, poruchy spánku, deprese a úzkosti. Co víme o těchto nemocech, jaké jsou rizikové faktory a jaké zdravotní komplikace člověku hrozí? Jaké jsou možnosti léčby a prevence?
Pokud jste o Akademiích Dr. Max ještě neslyšeli, přečtěte si o nich ve článku: Jak funguje náš systém vzdělávání.
Na úvod se probírala dvě důležitá legislativní témata. O co konkrétně šlo?
Novinkou roku 2024 jsou léčivé přípravky s omezenou dostupností (LPOD). Právník ČLnK Jaroslav Maršík věnoval pozornost především praktickým otázkám z činnosti lékárny. Konkretizoval obecný pojem „obvyklé množství skladových zásob“ uvedený ve vyhlášce, poradil co dělat při vyšší zásobě LPOD v lékárně, objasnil možnosti výdeje LPOD na opakovací recept, veterinární recept či zahraniční recept. Potvrdil, že množstevní omezení u LPOD spočívá pouze v množství objednaných balení lékárnou, nikoliv však v omezování počtu předepsaných nebo vydávaných kusů.
Ve druhé části přednášky shrnul přednášející možnosti a limity výdeje léčiv na zahraniční recept. Přednášející zdůraznil, že výdej na zahraniční veterinární recept je možný, naproti tomu léčiva vydávaná na recept s modrým pruhem mohou být vydána pouze na český recept. Protože výdej na přeshraniční recept není v české právní úpravě konkrétněji upraven, existují výkladové spory, kdy splňuje zahraniční recept náležitosti, a kdy nikoliv. Přednášející se proto zaměřil na praktické otázky – jak vyhodnotit pravost receptu, jaká je doba platnosti receptu, kolik položek smí být na jednom receptu, zdali lze ze zahraničního receptu pořídit výpis, zdali lze výdej provést na průvodku zahraničního e-receptu aj.
Co zaznělo na podzimní Akademii?
Po úvodní přednášce následovalo pět přednáškových bloků, které se již plně věnovaly odbornému zaměření Akademie. Lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice v Praze Tatiana Tomaškovičová a Dávid Gomola v pátek nabídli účastníkům konference strukturovaný vhled do problematiky životní rovnováhy, syndromu vyhoření a poruch spánku a bdělosti. V sobotu si připravili přednášky věnované dvěma velkým kapitolám psychiatrie – úzkostem a depresím. Na závěr Akademie si připravil klinický farmaceut Jan Miroslav Hartinger velký přehled nežádoucích účinků psychofarmak a možných lékových interakcí.
Co přinesla přednáška týkající se syndromu vyhoření?
Přednáška Tatiany Tomaškovičové vyvolala zvýšenou pozornost a živou diskuzi, protože téma oslovilo účastníky nejen z profesního, ale současně i z jejich osobního zájmu. Jak přednášející navíc potvrdila, pracovníci ve zdravotnictví – lékaři, lékárníci, farmaceutičtí asistenti, zdravotní sestry – jsou přetížením, případně až syndromem vyhoření ohrožení častěji vzhledem k náročnosti a povaze pomáhající profese.
Na počátku člověk pociťuje nadšení a očekávání. Pracuje naplno, často nad své síly a omezuje svůj volný čas. Následně přichází stagnace až frustrace. Člověka napadají pochyby o smyslu své práce. Mohou vznikat konflikty nebo první fyzické potíže. Přichází apatie a proces završuje fáze vyhoření – ztráta smyslu práce i vlastního smyslu bytí.
Jak syndrom vyhoření vzniká?
- dlouhodobé komunikační přetížení
- dlouhodobé vystavení přílišnému stresu
- psychické predispozice jedince
- konkrétní podmínky na konkrétním pracovišti
- přístup přímých nadřízených, firemní kultura
- neustálé zvyšování nároků bez dostatečné motivace
Co syndrom vyhoření způsobuje?
Se syndromem vyhoření souvisí zvýšené riziko zdravotních komplikací: metabolické změny (zvýšený cholesterol, zvýšený krevní cukr), srdečně-cévní poruchy, zažívací potíže, bolesti hlavy nebo pohybového aparátu, změny v prožívání bolesti, dlouhotrvající únava, nespavost, deprese, závislosti. Dalšími dopady syndromu vyhoření jsou pracovní komplikace (absence, nevýkonnost, hledání nové práce) a přirozeně také i rodinný nesoulad.
Co si z toho odnést do expediční praxe i do svého života?
Zásadní je neustále hledat rovnováhu mezi šesti oblastmi života: partnerský a rodinný život, práce, zdraví a fyzická kondice, sociální kontakty, individuální koníčky, spiritualita.
Přednášející přinesla konkrétní tipy k udržení životní a duševní rovnováhy. Praktické uplatnění naleznou i jako zásadní režimová opatření při řešení psychických potíží komunikovaných v rámci této Akademie, tedy nespavosti, deprese a úzkosti, u kterých hraje stres klíčovou roli.
- Vnímejte sebe, svoje myšlenky i signály, které vysílá tělo. Snažte se porozumět svým emocím.
- Oddělte pracovní místa od míst, kam patří jiné činnosti. Vyhraďte si čas, kdy nepracujete. Prospěšný je ranní rituál, který oddělí soukromý čas od pracovního.
- Sestavujte si realistické cíle a konkrétní denní plán. Dospělý člověk udrží plnou pozornost průměrně 45-50 minut, začleňte pravidelné pauzy.
- Začleňte do svého dne fyzickou aktivitu.
- Sepište si seznam věcí, které vám dělají radost, a vyberte každý den jednu, která přispěje k vaší pohodě a klidu.
- Nezapomínejte na společnost, jsme sociální bytosti.
Kdy a o čem bude další Akademie?
Již nyní připravujeme jarní Dr. Max Akademii na rok 2025 na téma ZDRAVÝ OBĚH, ZÁKLAD ŽIVOTA. Můžete se těšit na přednášky týkající se dyslipidémie, diabetu, jak vařit dobře a zdravě nebo metod moderního hubnutí. Těšit se můžete i na přednáškový blok týkající se nežádoucích účinků a lékových interakcí pohledem klinického farmaceuta.
Rezervujte si termín ve svém kalendáři. Konference se bude konat 14.-15. února v Ostravě, 21.-22. února v Brně a 7.-8. března v Praze. Pro více informací a možnost registrace navštivte naše webové stránky akademie.drmax.cz.
